Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 26 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Projekt VPN pro přístup klientů do do korporátní sítě obchodního řetězce v regionu střední Evropa
Ondrák, Richard ; Havlín, Petr (oponent) ; Kříž, Jiří (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá problematikou vzdáleného přístupu klientů do korporátní sítě nadnárodního obchodního řetězce Tesco Stores v regionu střední Evropy. Na základě zhodnocení současných možností vzdáleného přístupu bude cílem práce navrhnout nové vhodné regionální řešení, které jednak nahradí všechny dosud používané systémy, a jednak splní všechny požadavky a zvyšující se nároky firemních uživatelů i dodavatelů. Řešení bude projektováno s ohledem zejména na bezpečnost, snadné použití, co nejméně náročnou správu systému a vhodné začlenění do IT infrastruktury firmy.
Implementation of wall functions into a hybrid fictitious domain-immersed boundary method
Kubíčková, Lucie ; Isoz, Martin
Hybrid fictitious domain-immersed boundary method (HFDIB) is a simulation approach used in computational fluid dynamics. The approach avoids usage of complex geometry-conforming computational domains. Instead, a simple domain is used and the geometry is projected onto it by a scalar field and adjustment of governing equations. Hence, the time spent on mesh generation is substantially reduced. It is advantageous to use the HFDIB in geometry optimizations where it allows for a massive optimization speed-up. Nevertheless, there is a problem with simulation of the fluid behavior in the boundary layer in the vicinity of the immersed walls. Especially, in simulation of highly turbulent flows, where the boundary layer is very thin and the usage of finer mesh is unaffordable. In this work, we aim to solve this problem by implementation of Reynolds averaged turbulence models in our custom HFDIB variant. In particular, we implemented the k-ω turbulence model and blended wall functions for closure variables and velocity.
On Reynolds-averaged turbulence modeling with immersed boundary method
Kubíčková, Lucie ; Isoz, Martin
The immersed boundary (IB) method is an approach in the computational fluid dynamics in which complex geometry conforming meshes are replaced by simple ones and the true simulated geometry is projected onto the simple mesh by a scalar field and adjustment of governing equations. Such an approach is particularly advantageous in topology optimizations (TO) where it allows for substantial speed-up since a single mesh can be used for all the tested topologies. In our previous work, we linked our custom IB variant, the hybrid fictitious domain-immersed boundary method (HFDIB), with a TO framework and successfully carried out an optimization under laminar flow conditions. However, to allow for optimizations of reallife components, the IB approach needs to be coupled with an affordable turbulence modeling. In this contribution, we focus on extending the HFDIB approach by the possibility to perform Reynolds-averaged simulations (RAS). In particular, we implemented the k − ω turbulence model and wall functions for closure variables and velocity.
Odchov násady kapra v intenzivní akvakultuře
KOLAŘÍK, Filip
Kapr obecný (Ciprinus carpio, L.) je typickou rybou rybničních chovů. V produkčním rybářství však lze nalézt i intenzivní odchovné systémy zaměřené na chov této ryby. Převážně pak na odchov kapřích násad v zimním období. Takové systémy byly provozovány například v Polsku nebo Německu. V Polsku bylo využíváno klecových chovů umístněných na kanálech napájených oteplenou vodou z tepelných elektráren (Dolna Odra, Konin-Goslawice). V Německu bylo z důvodu vysokých ztrát na K1 a K2 způsobených kormoránem v průběhu přezimování, přistoupeno k obdobnému způsobu odchovu. Využívaly se odchovy v průtočných systémech (Schwarze Pumpe, Jänschwalde) a recirkulačních systémech (Neiden). Cílem této bakalářské práce bylo zhodnotit a porovnat uvedené intenzivní chovy násad kapra v zahraničí s polo-intenzivním odchovem násady kapra používaným v ČR. Zároveň byl v rámci bakalářské práce proveden experiment v recirkulačním systému v Blatné, zaměřený na zimní odchov násad kapra v prvním roce chovatelského cyklu. Pokus trval 227 dní, od 1. 10. 2021 do 16. 5. 2022. První fáze trvala od 1.10. 2021 do 8. 2. 2022 a byla provázena nízkým růstem a rozvojem lordózy. V počátku 1. fáze bylo do odchovné nádrže o objemu 9,5 m3 nasazeno 6 800 ks plůdku kapra. Průměrná hmotnost nasazeného plůdku byla 11,54 g.ks-1. Na konci první fáze kapr dosáhl váhy 50 g.ks-1. Druhá fáze experimentu probíhající od 8. 2. 2022 do 16.5.2022 a byla zaměřena jako krmný pokus. Plůdek kapra byl rozesazen do tří nádrží po 1 575 kusech. Každá nádrž byla krmena jiným typem krmení. Na konci pokusu bylo nejlepších výsledků dosaženo u ryb krmených typem krmení Aller aqua Clasic+Master. Tyto ryby za dobu odchovu dosáhly hmotnosti 210,57 g. ks-1. Ekonomicky nejlépe však dopadlo krmivo AG SV. Produkčně i ekonomicky nejhorších výsledků bylo dosaženo u skupiny krmené typem krmení Skretting carpe F3. Jedinci této skupiny vážili na konci pokusu pouze 163,3 g. ks-1. Ztráty za období pokusu se pohybovaly na úrovni pouze několika desetin procent. Celý chov byl však provázen problémy s výskytem lordózy u chovaných ryb. Výskyt lordózy byl způsoben špatným složením krmení, využitého v první fázi pokusu. Konkrétně nedostatkem pro kapra snadno stravitelného fosforu. Výsledky ukazují, že pomocí zimního odchovu je možné zkrátit běžný cyklus chovu o jeden až dva roky. V porovnáni s rybničním polo-intenzivním chovem je dosaženo minimálních ztrát. Je však nutné klást větší důraz na výživu ryb a kvalitu nasazovaného plůdku
Vliv managementu krmení na intenzivní chov candáta obecného (Sander lucioperca)
KUČERA, Václav
Diplomová práce se zabývá problematikou intenzivního chovu candáta obecného v RAS a vlivem předkládání různých typů pelet (potápivých a plovoucích), a různými frekvencemi podávání krmiva v průběhu jednoho dne. Celá diplomová práce se tak skládá ze dvou oddělených experimentů. V prvním experimentu byl hodnocen vliv potápivého a plovoucího krmiva na produkční ukazatele a růstové schopnosti, rozrůstání obsádky odchovávaných ryb. Do experimentu bylo celkem nasazeno 8 000 ks juvenilního candáta o průměrné hmotnosti 21,38 g. Tyto ryby byly odchovávány po dobu 16 týdnů při průměrné teplotě 21,37 ? 0,66 °C (7:00) a 20,77 ? 0,55 °C (15:00), průměrném nasycení kyslíkem 127,43 ? 2,37 % (7:00) a 117,03 ? 1,14% (15:00) a při počáteční biomase 13,42 kg.m-?. Tyto ryby byly krmeny pomocí pásových krmítek s hodinovým strojkem krmivy Skretting Europa -15 F (plovoucí) a Biomar Effico Sigma (potápivé) o stejném živinovém složení. Po 16 týdnech byly vyhodnoceny produkční ukazatele (FCR, SGR, WG, TL a CF, přežití). Téměř všechny ukazatele vykazovaly statisticky významné rozdíly ve prospěch potápivého krmiva. Rozrůstání obsádky bylo mírně nižší u skupiny krmené plovoucím krmivem. Na začátku experimentu 2, při kterém byly testovány různé frekvence aplikace krmiva, bylo nasazeno 600 ks juvenilního candáta o průměrné hmotnosti 37,49 g. Tyto ryby byly odchovávány po dobu 6 týdnů při průměrné teplotě 21,37 ? 0,66 °C (7:00) a 20,96 ? 0,66 °C (15:00), průměrném nasycení kyslíkem 127,43 ? 2,37 % (7:00) a 117,03 ? 1,14 % (15:00) a při počáteční biomase 13,35 kg.m-3. Tyto ryby byly krmeny pomocí automatického krmítka Imetronic Self-Feeder ve 3 různých frekvencích denně (DKD, tj. denní krmná dávka byla rozdělena na 3, 6 nebo 12 dávek za den) krmivem Skretting Europa - 15 F. Po 6 týdnech byly vyhodnoceny produkční ukazatele, rozrůstání skupin, odebrány orgány na stanovení somatických indexů, stanoveno poškození ploutví a odebrána krev na biochemický rozbor. Při analýze produkčních ukazatelů nebyly zjištěny žádné statisticky významné rozdíly mezi 3 skupinami. Rozrůstání bylo stanoveno jako nejnižší u skupiny krmené 3x a nejvyšší u skupiny krmené 12x denně. Organosomatické indexy ukázaly rozdíl u hepatosomatického indexu (HSI). Nejvyšší hodnotu (a statisticky významně rozdílnou oproti oběma dalším skupinám) vykazovala skupina krmená 3x denně. Při analýze dat z biochemického rozboru krve byly objeveny zvýšené hladiny albuminů a triglyceridů u všech třech testovacích skupin, zejména u skupiny krmené 12x denně. Zároveň byly zjištěny i statisticky významné rozdíly mezi skupinami, u koncentrace amoniaku v plazmě (nejnižší koncentrace u skupiny krmené 3x denně a nejvyšší u skupiny krmené 12x denně) a hladiny glukózy. U glukózy byla zjištěna nejnižší hladina u skupiny krmené 3x denně. Skupiny krmené 6x a 12x denně vykazovaly velmi podobnou hladinu glukózy. Organosomatické indexy ukázaly rozdíl u hepatosomatického indexu (HSI). Nejvyšší hodnotu (a statisticky významně rozdílnou oproti oběma dalším skupinám) vykazovala skupina krmená 3x denně. Nejlépe hodnocená byla skupina krmená 6x denně. Ta dosáhla uspokojivých produkčních ukazatelů (vyšších než skupina krmená 3x denně ale mírně nižší než skupina krmené 12x denně), nižší rozrůstání (nižší než u skupiny krmené 12x denně), uspokojivě probíhající lipidový metabolismus (oproti skupině krmené 12x denně s poruchou lipidového metabolismu) a zároveň vykazovala nižší poškození ploutví než skupina krmená 12x denně.
Porovnání populací okouna říčního (Perca fluviatilis L.) z intenzivní akvakultury - vliv původu ryb na chování a kritickou rychlost plavání.
TOMÁŠEK, Ondřej
Okoun říční je potencionální rybou pro chov v podmínkách intenzivní akvakultury. Po tomto druhu ryby je poměrně velká poptávka, zejména v zemích Alpského regionu, kvůli jeho velmi chutnému masu. Pro producenty je atraktivní poměrně vysoká výkupní cena filet. Problémy v chovu okouna v podmínkách evropské intenzivní akvakultury může zmírnit další proces domestikace tohoto druhu nebo jeho selektivní chov. Tato úskalí negativně korelují s welfare ryb. V této práci jsme zkoumali morfometrické (morfometrie, poškození ploutví, somatické indexy), behaviorální (aktivita, agresivita, smělost a kritická rychlost plavání) a fyziologické (kortizol, glukóza, enzymová aktivita, draslík) parametry u čtyř populací okounů dovezených z různých evropských intenzivních chovů (Francie - dva chovy, Maďarsko, Dánsko) zabývajících se jejich chovem. Z pokusů provedených v této práci se ukázalo, že ze zkoumaných populací vykazovaly nejvyšší aktivitu jedinci z populace ryb pocházejících z Dánska, a to včetně kritické rychlosti plavání (4,24?0,15 BL.s-1). U populace z Dánska bylo dále zjištěno i nejvyšší procento zastoupení (8,9 %) smělého explorativního chování, které následně i zvyšovalo agresivní chování v rámci této populace. Počet útoků na ostatní jedince z hejna dosáhl u této populace nejvyšších naměřených hodnot (2,33 ? 2,31 útoků). Dále bylo pokusy zjištěno, že jedinci z Dánské populace vykazovali vyšší toleranci k nepříznivým environmetálním problémům v porovnání s ostatními populacemi z Maďarska nebo Francie. Tyto rozdíly, které byly zaznamenány u populace z Dánska lze interpretovat jako proaktivní mechanismus zvládání stresu, které jsou charakteristické pro rychlý syndrom životního tempa (rychlé POLS). U ryb z maďarské populace bylo zjištěno vysoké zatučnění orgánů. Morfometrické vlastnosti všech populací byly signifikantně rozdílné. Přístupy s braním ohledu na genomické charakteristiky by se mohly tímto přístupem v blízké budoucnosti zabývat, a to zejména, aby zefektivnily procesy domestikace a podpořily procesy selektivního šlechtění okounů říčních vhodných pro evropské intenzivní akvakultury.
Vliv nasycení kyslíku ve vodě na efektivitu intenzivního chovu candáta obecného (Sander lucioperca) v recirkulačním akvakulturním systému
VOJTA, Petr
Bakalářská práce se zabývá problematikou chovu candáta obecného (Sander lucioperca) v recirkulačním akvakulturním systému RAS v různých kyslíkových poměrech ( 50 - 80 % O-, 80-110% Os a O+ 110-150%). Candáti o W = 22,95 ? 15g, byli nasazeni do dvou totožných recirkulačních systémů s rozdílnými teplotami vody (20 a 23°C). Bylo hodnoceno: SGR, FCR, FC přežití a celkový zdravotní stav odchovávaných ryb v podobě hematologie, biochemie a stresových indikátorů. Výsledky prokázaly negativní vliv hypoxie (50-80%) na příjem krmiva, růst a celkové přežití experimentálních ryb chovaných v tomto prostředí v obou recirkulačních systémech s teplotou vody 20 i 23°C. U skupiny O- chované v RAS 20°C byl prokázán vyšší koeficient FCR= 1,11. Mezi skupinami normoxie a hyperoxie nebyl zaznamenán signifikantní rozdíl (p0,05). U zdravotního stavu byl zaznamenán signifikantní rozdíl (p0,05) skupiny O- od skupiny O+ a O v RAS 20°C při hodnocení TBARS (mozek, žábry a svalovina), při stanovení SOD v játrech, a GPx (mozek a svalovina). Stanovení procentních hmotnostních podílů HSI, SSI, VSI byly prokázány signifikantní rozdíly (p0,05) HSI A VSI u skupin O+ a O.
Vliv hustoty obsádek sumečka afrického (Clarias gariepinus) na efektivitu jeho intenzivního chovu v recirkulačním akvakulturním systému
TRNKA, Kamil
Bakalářská práce se zabývá problematikou chovu sumečka afrického (Clarias gariepinus) v recirkulačním akvakulturním systému RAS využívající odpadní teplo z bioplynové stanice. Bylo hodnoceno SGR, FCR, FC přežití a celkový zdravotní stav ryb. Při prvním pokusu byl sumeček nasazen v různých hustotách obsádky (30, 60, 90, 120 kg.m-3) bez snižování obsádky na původní hustotu. Do nádrží recirkulačního systému se stejnou kvalitou vody byly použity juvenilní ryby sumečka afrického. Výsledkem prvního pokusu bylo, že sumeček africký má nejlepší růstové vlastnosti do maximální hustoty 230 kg.m-3. Při druhém pokusu byly nasazeny ryby ve čtyřech různých hustotách obsádky (90, 120, 150 a 180 kg.m-3), které byly každý měsíc snižovány na původní biomasu. Výsledkem pokusu byla vyšší specifická rychlost růstu a nižší konverze krmiva. Mezi jednotlivými hustotami nebyly zaznamenány v růstových parametrech signifikantní rozdíly. Třetí pokus byl založen na třídění a netřídění ryb. Netřídění ryb mělo negativní vliv na rozrůstání obsádky. Pár jedinců bylo větší velikosti (tržní ryby) než ostatní jedinci a na druhou stranu pár jedinců zaostávalo v růstu. Rovněž růstové parametry vykazovaly lepší hodnoty u tříděných ryb. U všech pokusů bylo zjištěno, že optimální hustota obsádky pro správný růst, správnou konverzi krmiva v RAS je okolo 180-230 kg.m-3.
Zhodnocení odpadu z akvakultury
LUNDA, Roman
Technologie pro úpravu vody, prošly v posledních letech dynamickým vývojem, spolu s novými objevy a metodami. Uměle vybudované mokřady, aerobní kompostování, anaerobní čištění, enzymatická nebo chemická hydrolýza a akvaponie jsou dnes již dobře známé technologie používané při snižování, zhodnocování a recyklaci odpadu z akvakultury. Veškerý odpad z akvakultury lze zhodnotit pomocí několika technologií. Nové technologie se používají hlavně k recyklaci zdrojů nebo k produkci cenných vedlejších produktů, včetně biopaliv, rybí siláže, biouhlí, kyseliny mléčné, vodíku a kalu jako média pro růst larev hmyzu, stejně tak jako technologie fytoremediace a bioflok pro zpracování kalů z akvakultury. Kapitola 2 uvádí složení kalů a odpadních vod z několika různých akvakulturních systémů RAS. Výsledky obsažené v Kapitole 2 prokazují možnost využití odpadních vod pro rostlinnou výrobu ve formě akvaponických nebo hydroponických systémů. Výhody akvaponie se netýkají pouze efektivního využívání půdy, vody a zdrojů živin, ale také umožňují větší integraci inteligentních energetických možností, jako je bioplyn a solární energie. V tomto ohledu, představuje akvaponie slibnou technologií pro produkci ryb a zeleniny za pomocí způsobů, které nejsou náročné na množství půdy, vyžadují méně energie a vody - a zároveň minimalizují chemické přísady a hnojivové doplňky, které se používají při konvenční výrobě potravin. Kapitola 2 také hodnotí koncentraci živin podle jednotlivých typů úpravy RAS a problém nadměrného množství sodíku v systémech. Neexistuje však dokonalé složení kalu či odpadní vody pro úplnou potřebu rostlin. Ovšem živiny obsažené v kalu a odpadní vodě, mohou snížit náklady na výrobu živných roztoků v hydroponii. Vytváření hodnotného substrátu pro hnojení pomocí vermikompostování, představuje velmi slibnou techniku pro budoucnost využití kalu. Tato technologie nevyžaduje zbytečně vysoké náklady a je vysoce ekologická. Kapitola 3 dokumentuje složení a využití kalů z akvakultury pro využití ve vermikompostování. Tato kapitola zahrnuje další možnosti využití kalů z akvakultury jako například přímé použití na pole včetně nezávadnosti v oblasti toxicity. To dává kalu ze standardního sladkovodního RAS velkou příležitost pro jeho přímé použití v odvětví vermikompostování. Je dobře známo, že zpracování pevných látek v akvakultuře může být díky využití technologii bioflok, velice výhodné. Tato technologie představuje pilíř zhodnocování odpadu z akvakultury. Využití biomasy bohaté na živiny z technologie bioflok jako potenciálního zdroje krmiva je obsaženo v Kapitole 4. Bylo prokázáno, že téměř 33 % krmiva pro chov raků může být nahrazeno bioflok biomasou. Největší překážkou při zhodnocování odpadu z akvakultury je nepřeberné množství všech možných technologií a jejich variabilita. K dosažení ideálního složení je nutné zvolit správný přístup v akvakulturních systémech. Je však zapotřebí dalšího výzkumu a vývoje, jak dokazují výzvy popsané v této práci.
Srovnání vlastností buněčných linií rezistentních k ellipticinu, doxorubicinu a cisplatině
Černá, Tereza ; Poljaková, Jitka (vedoucí práce) ; Eckschlager, Tomáš (oponent)
6 Abstrakt Neuroblastom je nejčastější solidní extrakraniální nádor dětského věku. I přes veškeré pokroky v onkologické diagnostice a terapii je léčba některých forem neuroblastomu stále obtížná. Jednou z největších komplikací chemoterapie je vznik lékové rezistence. Tato práce se zabývá vlivem cytostatik na expresi vybraných proteinů, které se mohou podílet na chemorezistenci lidské neuroblastomové buněčné linie UKF-NB-4 na proteinové úrovni i na úrovni genové exprese. Senzitivní linie UKF-NB-4 a od ní odvozené rezistentní linie UKF-NB-4CDDP , UKF-NB-4DOXO a UKF-NB-4ELLI byly vystaveny působení cisplatiny, doxorubicinu nebo ellipticinu po dobu 24, 48 a 72 hodin. Metodou Western blot bylo prokázáno, že cytostatika cisplatina, doxorubicin nebo ellipticin podaná senzitivní neuroblastomové buněčné linii UKF-NB-4 v množstvích, která jsou přidávána do kultivačního média rezistentních neuroblastomových linií pro udržování rezistence, indukují po 72 hodinové kultivaci v této buněčné linii expresi proteinu p53 a zároveň snižují množství retinoblastomového proteinu pRb. Rozdíly v expresi proteinu RAS, cytochromů P450 1A1, 3A4 a cytochromu b5 nebyly prokázány. Změny v expresi studovaných proteinů u rezistentních linií UKF-NB-4CDDP , UKF-NB-4DOXO a UKF-NB-4ELLI kultivovaných s a bez přídavku daného cytostatika nejsou...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 26 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.